15. únor 2023. Tento den se zapíše do paměti českých myslivců a sportovních střelců jako poslední den, kdy mohli bez rizika jakékoliv sankce běžně používat střelivo s olověnými broky při lovu kachen nebo na některých střelnicích. Nařízením EU vešel v platnost zákaz užívání olověného střeliva na mokřadech. Zakázáno je olověnými broky střílet, ale i je v daných lokalitách mít při sobě. Přesněji řečeno se jedná o mokřady a vzdálenost do 100 metrů od nich.

 Ocelové brokové náboje zakoupíte zde: Ocelové brokové náboje | ☀️ Zbraně a střelivo Šubrt (subrt.cz)

 Balistické vlastnosti olova jakožto nejvhodnějšího materiálu pro střely nelze z hlediska střelecké odbornosti vůbec rozporovat, ale pojďme si říct, jaké máme alternativy. Na střelnici na Borku u Českých Budějovic jsme otestovali brokové střelivo vlašimského Sellier & Bellot a španělského Ria. K porovnání jsme použili střely s olověnými broky a jejich alternativy – ocel a bizmut.

To jsou ale poměrně odlišné materiály, s různými vlastnostmi, od kterých se odvíjí ranivý účinek.  Aby měly broky potřebný ranivý účinek, musí mít především průbojnost, musí proniknout dostatečně hluboko, k životně důležitým orgánům. Víme, že s ohledem na odpor, který kladou tkáně pronikajícímu broku jsou všechny tři materiály, olovo, bizmut i ocel dostatečně pevné, aby se při běžných dopadových rychlostech broky nerozpadaly na střepiny. Ale broky do tkání žene setrvačnost, která je přímo závislá na hmotnosti broku. Hustota olova je 11,34 kg.dm^-3, hustota bizmutu 9,78 kg.dm^-3a hustota oceli je 7,85 kg.dm^-3. Pokud olovo vezmeme za základ, pak bizmutový brok stejného průměru jako olověný bude mít pouze 86 % jeho hmotnosti a ten ocelový dokonce jen 69 %. Měrou setrvačnosti je hybnost, která se dá spočítat jako hmotnost předmětu násobená jeho rychlostí. Je to právě hybnost, na které je postavena většina ranivých teorií střel.  

V minulosti, kdy drobná zvěř byla hlavní lovnou zvěří našich revírů, se vedly dlouhé a zasvěcené debaty o minimálním počtu broků a jejich velikosti, které musí zasáhnut zvěř, aby bylo zajištěno její humánní usmrcení. Po důkladné úvaze jsme se rozhodli přiklonit k názoru, že za rozumné minimum pro spolehlivý smrtící účinek budeme obecně požadovat pro lov drobné zvěře průbojnost alespoň 5 cm. Pokud broky nemají potřebnou průbojnost, budou zvěř pouze mrzačit. Současně platí, že čím víc broků zasáhne vitální zónu zvěře, tím rychleji bude zvěř usmrcena. Protože bažant nebo kachna, zasažená jen jedním brokem do plic, sice pravděpodobně zemřou, ale smrt bude pomalá a není záruka, že zvěř, byť smrtelně zraněnou, dokážeme dohledat.

Cílem našeho zkoumání je zjistit, jak moc jiná je průbojnost nových ocelových a bizmutových broků a jak se změna materiálu podepisuje na krytí brokovnice. Rozhodli jsme se porovnat lovecké laborace broků Sellier & Bellot ráže 12 / 70, náboj S&B Corona s olověnými broky a S&B Steel s ocelovými broky, v obou případech s broky o nominálním průměru 3,5 mm a se shodnou nominální navážkou 32 gramů. K tomu jsme přidali dvojici brokových nábojů Rio ve stejné ráži a se stejným nominálním průměrem broku 3,5 mm a navážkou broků gramů také 32 gramů.

K tomu jsme dostali k dispozici laskavostí firmy Sellier & Bellot vyvíjený náboj ve stejné ráži, s bizmutovými broky, se stejnou navážkou 32 gramů, ale s broky o nominálním průměru pouhých 3,1 mm.

K tomu jsmePři měření jsme použili brokovou kozlici s hlavněmi dlouhými 71 cm a se ¾ zahrdlením. Nástřelem do papíru jsme měřili rozptyl, resp. krytí brokovnice na vzdálenostech 20 a 40 metrů. Tyto vzdálenosti považujeme za dobré reprezentanty střední a maximální lovecké vzdálenosti, jak jsme na ni byli zvyklí s olověnými broky. V té samo vzdálenosti jsme umístili i bloky tzv náhradního balistického materiálu, který by měl svým odporem simulovat chování normální tkáně. Asi nejznámějším náhradním balistickým materiálem je balistická želatina, ale ta má několik nevýhod – zejména závislost výsledků na teplotě. Proto jsme se uchýlili k dnes populárnímu glycerínovému mýdlu. To je mnohem méně citlivé a podobně jako želatina dává realistické výsledky. Před začátkem měření jsme rozebrali vzorky nábojů použitých v testu a změřili skutečnou navážku broků a jejich skutečné rozměry a hmotnost. Kromě výše zmíněných hodnot jsme měřili ještě úsťovou rychlost brokového shluku. To jsme prováděli měřičem Magnetospeed a pro kontrolu souběžně i hradly Caldwell Chronograph. Ke střelbě jsme použili brokovou kozlici CZ Drake v ráži 12 /76 s instalovanými zahrdlovacími nástavci (choke) ¾. Výsledky měření ukazuje následující tabulka. dostali k dispozici laskavostí firmy Sellier & Bellot vyvíjený náboj ve stejné ráži, s bizmutovými broky, se stejnou navážkou 32 gramů, ale s broky o nominálním průměru pouhých 3,1 mm.

Výsledky měření ukazuje následující tabulka:

Hned od prvního výstřelu náboji s ocelovými broky jsme si uvědomili výrazně mohutnější zpětný ráz zbraně při střelbě s ocelovými broky. Nečekali jsme ho, vždyť navážka broků je stejná. Jenže oba výrobci ve snaze dohnat energii jednotlivých broků laborují náboje na výrazně vyšší úsťovou rychlost. Protože jsme znali navážku i úsťovou rychlost, nebyl problém alespoň orientačně (bez vlivu reakce spalných plynů) spočítat velikost volného zpětného rázu. Výpočet potvrdil subjektivní vnímání – oba náboje s ocelovými broky generovaly přibližně o třetinu mohutnější impuls vývinu zpětného rázu. Bizmutové broky, díky nižší navážce i rychlosti, generovaly zpětný ráz podobný jako klasické olověné.

Souběžně jsme vyhodnocovali průbojnost. Potvrdil se předpoklad, že glycerínové mýdlo je poměrně věrný náhradní balistický materiál, dávající realistické hodnoty průbojnosti. Závislost průbojnosti v centimetrech na dálce střelby jsme vynesli do grafu a začali jsme přemýšlet. Napřed jsme nahradili přímku každého střeliva rovnicí: průbojnost (cm) = P + K *x, kde konstanta P je vlastně počáteční průbojnost při výstřelu z bezprostřední blízkosti, K říká, jak rychle klesá průbojnost s rostoucí vzdáleností střelby x (metr. Nyní již bylo jednoduché spočítat maximální vzdálenost účinné střelby = (požadovaná průbojnost (v našem případě 5 cm) – počáteční průbojnost P (cm)) / K Vypočtené výsledky přehledně ukazuje následující tabulka:

Vypočtené výsledky přehledně ukazuje následující tabulka:

Tabulka mluví jasně, při požadované průbojnosti 5 cm je mezní vzdálenost pro účinnou střelbu olověným brokem 3,5 mm cca 40 metrů, zatímco pro účinná střelba ocelovým brokem shodného průměru je to kolem 30 metrů, účinný dostřel je tedy oproti olověnému as i o čtvrtinu kratší.

Z hlediska krytí jsme nenalezli mezi olověnými a ocelovými broky žádný výrazný rozdíl. Jádro brokového shluku o průměru 30 cm bylo ve všech případech pokryté rovnoměrně a pohledově jsme nebyli schopni při slepém pokusu schopni určit, která nástřelka patří kterému druhu střeliva. Výjimkou byly bizmutové broky, které měly nástřelku výrazně hustší. Jenže měly také menší průměr broku a v náboji bylo zdaleka nejvíc broků. Je zvláštní, že jsme nebyli schopni odlišit vliv většího počtu broků v náboji s ocelovými broky. Příčinou se zdá být celkově o něco větší rozptyl shluku ocelových broků, takže v jádru shluku zůstal podobný počet broků. Pozor, krytí se může měnit podle zahrdlení a podle konstrukce zahrdlení, berte tedy výše uvedené jako nějaké základní východisko, které je dobré ověřit na vlastní zbrani a se střelivem, které budete používat.

Poslední aspekt – rychlost broků. Většina myslivců si myslí, že rychlost brokového shluku je otázka, kterou si kladou hlavně závodní střelci. Ano, výkonní sportovní střelci dokážou lišit jemné rpzdíly mezi různými laboracemi a najít, co jim maximálně vyhovuje. A ti opravdu vrcholoví poznají rozdíl 10 m.s-1. Normální lovec s loveckou navážkou 32 gramů tohle příliš neřeší, protože rozdíl většinou není schopen rozeznat. Ale v případě ocelových broků je rozdíl rychlostí, a i zpětného rázu, mnohem větší. Ocelové broky jsou rychlejší o 50–70 m.s-1, to už pozná každý, i začínající střelec. Ocelové broky navíc ztrácejí rychlost rychleji než olověné. Proto je vhodné si před začátkem lovecké sezóny na střelnici zbraň s novými náboji vyzkoušet.

Pokud to všechno tedy shrneme: ocelové broky se chovají jinak než olověné broky. Mají menší průbojnost a pokud chceme zajistit stejný ranivý účinek, musíme počítat s účinným dostřelem nejméně o cca čtvrtinu menším, než na jaký jsme byli zvyklí u olověných broků. Doporučujeme před přechodem na ocelové broky podívat se na krytí brokovnice se zahrdlením, které chceme při lovu používat, stačí jedna rána „do novin“ na loveckou vzdálenost (cca 25–30 metrů) olověnými broky, jedna rána ocelovými a porovnat hustotu zásahů. Opět, pokud je krytí ocelových broků zjevně nižší, tedy pokrytí plochy zásahu je výrazně řidší než u olověných broků, je to důvod je ke zkrácení vzdálenosti, na kterou budeme střílet. Přes všechny výše uvedené skutečnosti zkušenosti ze světa říkají, že lovit se s ocelovými broky dá, jen to chce si na ně zvyknout a najít znovu co a jak. Nic jiného nám ostatně ani nezbývá.

Fotogalerie

Autor: Martin Helebrant, František Šubrt ml., Josef Staněk

Viděli jste v časopisech: Myslivost, Zbraně  a náboje, Střelecká revue