Krmení vs. vnadění

V hovorovém slovníku se často zaměňují pojmy „přikrmování“ a „vnadění“. Přikrmování zvěře je zakotveno v zákoně č. 449/2001 Sb. o myslivosti, který ukládá uživateli honitby „provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla, a v době nouze zvěř řádně přikrmovat”.

Doba nouze není přesně legislativně stanovena a výklady se různí i napříč odbornými subjekty. Obvykle se jí rozumí období nedostatku přirozené potravy buď v tuhých zimách, nebo například vlivem monokulturního pěstování řepky apod.

Vnadění je oproti tomu krátkodobé, přesně odměřené a účelové předložení atraktantu na konkrétní místo a čas, aby se přilákaná zvěř zdržela na místě pro bezpečný lov.

Proč ano? A proč ne?

Každá mince má dvě strany. Vnadění je jednoznačně výhodné pro management lovu a kontrolu zvěře zvlášť v oblastech, kde je jinak obtížně dosažitelná. Nezanedbatelná je také úspora krmení.

Na druhou stranu je potřeba zvážit rizika a upravit podle nich umístění, dobu provozu a množství krmiva. Jedním z problémů je koncentrace většího množství zvěře a narušení přirozených teritorií.

Může docházet k agresivitě druhově i mezidruhově, potyčkám, zraněním a vytlačením slabších jedinců. Kvůli snadnějšímu přenosu chorob je také potřeba provádět pravidelnou sanitaci vnadišť.

Nadměrný přísun krmiva může ovlivnit přirozenou potřebu zvěře hledat rozmanitou stravu. Při zvýšeném pohybu zvěře může také docházet k poškozování oplocenek apod. V neposlední řadě lákají vnadiště invazivní druhy, jako jsou mývali a nutrie, což je ovšem pro jejich regulaci i výhoda.

K zabránění plýtvání slouží různé typy krmných zařízení s jedním společným jmenovatelem – udržet krmivo suché, čisté a pravidelně dávkované v malém množství.

Obecně se jedná o zařízení gravitační a automatická. Gravitační zařízení jsou často i podomácku vyrobené zásobníky s otvory, odkud se odebírá krmení. Žádné z nich však neumožňuje přesné dávkování krmiva a zvěř je odebírá až do vyprázdnění zásobníku.

Testováno na lidech

Naše honitba má zhruba 1500 hektarů a protíná ji řeka Labe obklopená lužními lesy s převahou dubů a jasanů. Na lesy navazují rozsáhlé polní celky s proměnlivým zemědělským plánem.

Lužní les poskytuje zvěři naprosto ideální podmínky pro život. Přes den se skrývá v nedobytné hradbě bujné vegetace a popadaných stromů, v noci vytahuje do polí.

Vnadíme celoročně, včetně míst, kde zrovna nelovíme. Má to jednoduchý důvod – zvěř navyklou na určitá místa je možné průběžně kontrolovat pomocí fotopastí, odhadovat velikost populace a sledovat její zdravotní stav.

Venator Feed28 a ECON

Protože je naším hlavním zásobovačem žena, museli jsme se zamyslet nad fyzicky méně náročným způsobem. Vsadili jsme proto na automatizované řešení, konkrétně automaty Venator Feed28 12V a malé krmítko ECON od American Hunter.

Feed28 je robustní kovové zařízení se dvěma motory: vertikální šnek odebírá zrno a druhý motor ho rozmetá až do vzdálenosti deseti metrů. Feed28 je napájený gelovou 12V baterií se solárním panelem a máme ho namontovaný na 200litrový kovový sud umístěný ve výšce dvou metrů na dřevěné konstrukci.

Při nastavení rozmetání krmiva pár vteřin čtyřikrát denně vydrží sud naplněný nejméně 8 až 10 týdnů.

Druhé krmítko ECON je minimalistické zařízení s jediným motorem a malým diskem. Zrno rozmetá do kruhu o průměru asi 3 až 5 metrů podle výšky zavěšení. Je napájené AA bateriemi, které vydrží asi 2 až 3 měsíce.

Oba automaty lze naprogramovat na spouštění několikrát denně a lze také zkrátit či prodloužit časový úsek rozmetání. Jsou poměrně tiché a veškerá zvěř si na tyto zvuky velmi rychle zvykla.

Údržba je minimální. Běžná kontrola spočívá v očištění disku a manuálním ověření funkčnosti. Důkladnější servis zahrnuje demontáž dávkovací hlavy, vyfoukání závitů, promazání kluzných ploch a kontrolu těsnění.

Čím vnadit?

Běžným vnadidlem je kukuřice, obiloviny nebo granulované směsi, které jsou vhodným řešením například pro obory, kde se do krmení přidávají doplňky pro lepší růst paroží.

Jediným limitem je velikost násypky a směs bez větších nečistot, protože šustí z kukuřice nebo větvičky se v násypce rády vzpříčí.

Zkoušeli jsme také přídavek soli a ochucených solných atraktantů, četnost návštěv se ale nijak nezvýšila. Podle našich zkušeností prasata nejlépe reagují na čistou kukuřici a dostupnost kusu soli v okolí vnadiště.

Sabotér

Nečekaným sabotérem se stal mýval. Video z fotopasti a osobní pozorování při čekané odhalilo, jak vyšplhal po stromě, usadil se na zásobníku s automatem ECON, snažil se dostat ke krmení přes otvory okolo rozmetacího disku a následně testoval víko zásobníku tak dlouho, až se mu ho opravdu podařilo odklopit.

Zásobník jsme vyměnili za jiný se šroubovacím uzávěrem a automat pověsili dál od kmene stromu. Mýval se ale rychle naučil chodit v čase podávání jádra, což se mu také stalo osudným.

Zkouška ohněm, respektive vodou

Zátěžové testy hned po mývalovi přišly v září 2024 v podobě povodní. Labe stouplo o více než 3,5 metru a průtok se zvýšil dvacetkrát. Dřevěná plošina s Venatorem byla tři dny pod vodou.

Po jejím opadnutí automat zakrátko vyschnul a sám naskočil. Elektronika i motory přežily, pouze podsvit displeje zůstal nefunkční. Oprava proběhla bez potíží náhradním dílem.

ECONa zavěšeného ve výšce 180 cm sice strhl proud a naplnil ho blátem, nicméně i zde elektronika vydržela – stačilo zařízení vyčistit a vyměnit baterie.

Při povodních se prokázalo, že především srnčí zvěř funguje velmi stereotypně – podle snímků z fotopastí se vracela k automatům, byť se brodila po břicho ve vodě.

Výběr místa je klíčový

Venator s velkým zásobníkem máme umístěný tam, kde zvěř často migruje a střelba je bezpečná do všech směrů. Je dostatečně daleko od hranice lesa, aby v případě odskoku po zásahu lovec dobře viděl směr útěku zvěře, než mu zmizí v nepropustném porostu.

Mobilní ECON jsme zkoušeli zavěšovat před dozráním plodin na hranici lesa a pole. Umístění automatu zvěř zdrželo po dobu i několika desítek minut, někdy ani nepokračovala dál do pole a vrátila se zpět do lesa.

Datová analytika – budoucnost chytré myslivosti

Díky zaznamenávání spotřeby krmiva jsme mohli získat data o sezónních výkyvech. Ty byly oba roky nejvyšší na přelomu října a listopadu. V tu dobu odjíždí poslední zemědělská technika, pole přestávají být pro divočáky zajímavá a návštěvnost vnadišť raketově stoupá.

Prosinec a leden přinesly pokles vlivem nižší migrace zvěře a četnějších návštěv lovců. Nyní je naším nejbližším cílem integrace GSM modulu, který umožní dálkové vypnutí, zapnutí a spuštění mimořádné dávky.

Dobře využitelné je také propojení dat se záznamy z fotopastí, které ukládáme do JduLovit.cz a sdílíme mezi členy. Srnčí a daňčí zvěř se vždy objevila na fotkách již druhý den, černá zvěř byla opatrnější a opakovaná návštěva tlupy byla až v rozmezí šesti a deseti dnů.

Závěr

V době, kdy zemědělci používají GPS a datové mapy v traktorech, pole se kontrolují satelitně a škody lze odhadovat pomocí dronů, musíme i my jako myslivci jednou provždy překonat spor tradice vs. technika.

Potřebujeme data a musíme se naučit, jak je vyhodnocovat. Zapojení krmných automatů jako zdroje informací, prostředku pro monitoring zvěře nebo nástroje snižování škod na plodinách se k tomu přímo nabízí.

Žádná technika sice nenahradí zdravý úsudek a dokonalou znalost prostředí, krmné automaty jsou však technickou vymožeností, která myslivcům jednoznačně usnadňuje práci, šetří čas a prostředky.